Markýz de Sade

10. srpna 2010 v 16:38 | Valkyrja |  VŠE
Ve školním roce jsem si měli přichystat esej o jakémkoli spisovateli a jeho životě.



  Rodina Sade přišla do Francie ve 12. století z Itálie. Vlastnila malé panství poblíž Avignonu v Provence a zámek na kopci v La Coste.
  Vážená, leč chudá rodina de Sade se spojila se společensky nevýznamnou, leč bohatou normandskou rodinou de Montreuil. Manželská smlouva byla složitá jako zakládání akciovky, nicméně z ní vyplývalo, že aby markýz obdržel nějaké finance, musel být pět let ubytován u Montreuilů. Pobyt v rodině však vydržel jen šest týdnů, po nichž zcela logicky sbalil prachy a zmizel v Paříži. V jeho dalších deseti letech života se pravidelně střídaly dvě situace. V té první si markýz nezávazně užíval s dívkami (profesionálkami) zcela v souladu se svými choutkami, tedy bičování, pouta i jeho oblíbená sodomizace (dnes bychom řekli anální sex - v té době však trestán smrtí bez ohledu na pohlaví či pasivitu). V té druhé pak za dozoru jeho věrného průvodce - inspektora Maraise - vysedával ve vězení, to když se některé z potrefených dívek zdálo, že to přehnal a šla na policii. Nikdy tam však nepobyl dlouho.
   V červnu 1772 však padne kosa na kámen. Markýz spolu se svým komorníkem odchytili v Marseille čtyři dívky. Zbičoval děvčata devítiocasou kočkou okovanou železem a kopuloval s nimi, pak přiměl sluhu, aby je bil a také s nimi kopuloval, masturboval komorníka a přitom bičoval a sodomizoval dívky, zatímco komorník sodomizoval jeho. Ve skutečnosti i ve své fantazii měl Sade geniální talent pro sexuální kombinace. Na začátku jeho novely Juliette předvádí jedna jeptiška a dvě školačky s robertkem 35 = 243 variant. Jenže v Marseille mu nebylo přáno. Ačkoliv dívky posléze bohatě pohostil a finančně odměnil, jedna z nich, která se cítila býti více mechanicky poškozena navštívila doktora a ten šel na policii. To už bylo na krále zřejmě moc, protože vypsal za jeho hlavu tučnou odměnu. Sade se o tom dověděl a urychleně uprchl spolu se svou švagrovou Anne-Prospére de Montreuil (na co manželku, když má hezčí a mladší sestru) přes savojskou hranici pod autoritu sardinského krále. 3. září byli Sade a jeho komorník v nepřítomnosti odsouzeni k smrti, šlechtic ke stětí, kmán na šibenici. Poté měla být jejich těla spálena a popel rozprášen ve větru. Rozsudek byl vykonán o devět dní později v Aix-en-Provence, rovněž v jejich nepřítomnosti. Později byl trest zmírněn na doživotí. Vydání stíhaného z jiného státu bylo tehdy neznámou trestněprávní operací, avšak přátelé madame de Montreuil přiměli sardinského krále markýze uvěznit. Po třech měsících uprchl z  alpské pevnosti v Chambéry, doputoval do Španělska a na podzim se pokradmu vrátil na La Coste. Zde opět pokračoval ve svých libůstkách. Začátkem roku 1777 byl vylákán madame de Montreuil do nebezpečné Paříže, kde byl zatčen a uvězněn na doživotí ve Vincennes.
   Ve vězení se rozptyluje psaním, a tak vzniká hned několik děl, z nichž za povšimnutí určitě stojí 120 dní Sodomy, velmi zdařilá novela, ne nepodobná Bocacciovu Dekameronu.
V únoru 1784 vězně přestěhovali z Vincennes do Bastily. 14. července 1789 Bastila padla a lůza vtrhla dovnitř.
   Občan Sade se legálně rozvedl a s třicetiletou herečkou Marie-Constnace Renelle si zařídil dům. Byla vydána jeho novela Justine a v Moliérově divadle se hrála jeho hra Le Comte Oxtiern. Jen málo obyvatel Francie vytěžilo z revoluce větší prospěch. 6. dubna 1793 byl ustanoven Výbor veřejné bezpečnosti a předsedou tohoto zástupného soudu, který vyslýchal protistrany nebyl nikdo jiný než Sade. Teď měl doopravdy neomezenou moc nad životem a smrtí. Stačilo jen udání. Jenomže se projevil Sadův charakter. Mátla ho bezúčelnost jakéhokoli rozsudku, jehož cílem nebyla náprava zločince. Nic nebylo vzdálenější jeho myšlenkám než uřezávání hlav, dokonce i pokud šlo o jeho nepříjemnou tchýni. Tak nevlasteneckou a nemoderní změkčilostí riskoval vlastní hlavu.
   Později byl znovu uvězněn, tentokrát Napoleonem. Když v blázinci v Charentonu umíral zasmušilý, duchem nepřítomný, mlčenlivý muž v županu, schylovalo se k bitvě u Waterloo. Předchozího roku opakovaně za pár livrů souložil s patnáctiletou pradlenou…




 


Komentáře

1 WaclawM WaclawM | E-mail | Web | 29. dubna 2017 v 15:37 | Reagovat

Velmi pěkný blog, těším se na nová pracovní místa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama