Jak jsem porušila zákaz

26. srpna 2010 v 19:45 | Valkyrja |  VŠE
Je tomu už téměř tři toky,co jsem tuto povídku psala,ale je reálna a je z mého života.

Stalo se to tenkrát v září....




Ve škole byl teprve  zahajovací týden a my se všichni viděli po dlouhých prázdninách. Pro někoho to byla až moc dlouhá doba. Víkend se neodkladně blížil a já se rozhodla spát u kamarádky. Byl pátek a mi ve škole již netrpělivě čekali až zazvoní.Ten den se hodně mluvilo o náušnicích, vlasech a tak podobně o čem holky mluví.Už dlouho jsem si příla piercing, jenže mamka mi ho nikdy nechtěla dovolit a ani jsem na něj neměla peníze.Pověděla jsem to Lucce a ta, že jestli chci, tak že mi piercing klidně píchne.Hlavou mi proběhlo, že to bude bolet a že nevydržím ani injekci, ale touha po cool šperku byla větší. Cestou ze školy jsme koupily kanilu a náušnici. Lucka koukla na hodinky. "Zachvíli nám to jede." Došly jsme na autobusové nádraží a náš luxusní autobus vypadající jako z první republiky čekal, až nastoupíme. Po několika marných pokusech jsem i přez velikou snahu nedonutila svoji kartu, aby mi zaplatila lístek, a tak se o to postarala peněženka. Cesta netrvala dlouho. Po chvíli drkocání jsme byly na místě. Jen co jsme vystoupily, zkontrolovaly jsme, jestli mandelinka, co snad ještě vozila Masaryka do jeslí má všechna kola a po té jsme se vydaly na cestu k Lucčině domovu. "Tak jsem tu." Lcka pohlédla na červená vrata. "Nelekej se!" Zatla čila a ony se otevřely. Vyřítili se na mě dva psi. Strašliví zabijíci. Pražský krysařík a třiceticentimetrový voříšek, že jsem se lekla. "To jsou krvelačný bestie." Neodpustila jsem si poznámku. Uvítala nás její meminka. Jelikož je zdravotní sestra a zná potřeby tenegrů, ukázala nám plnou ledničku. S poznámkou: " Vydrží to do zítra???" Po lehčí svačince obsahující kachničku, šišku salámu a třípatrový dort, jsme začalychystat k akci. Lucka si připravila výbavu a já odvahu. Usadila jsem se na židli, jak na elekrické křeslo a Lucčina maminka mě jako sekundant beze všech caviků chytla za hlavu. Lucka bez váhání a s vervou její vlastní, vrhla se na mě s jehlou. Jehla vykonala své a mě se na obličeji lesknul můj nový vytoužený šperk.
   Dílo bylo vykonáno a v tu chvíli se mě zmocnily pocity radosti a výček svědomí.Radost ze své ozdoby a výčitky z porušení zákazu. V tuto chvíli byla radost silnější, ale při návrazu domů sílily výčitky. Piercing byl totiž nenápadný, jako jeptiška v nočním baru. V skrytu duše jsem doufala, že si mamka opet někam založí brýle a splete si mě s babičkou, avšak když jsem otevřela dveře, mamka zaostřila. Její tvář měla výraz, jako když vidí nadpřirozenou bytost. Vystupní výslech proběhl v nečekaně klidném tónu. Byla jsem si vědoma svého činu, provedeného přez výslovný zákaz, ale vrátit se to nedalo. Zakázané ovoce chutná nejlépe,ale pozdě bycha honit.....
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama